Čtvrtý díl vzpomínek proslulého spisovatele a kněze, s názvem Dvacet let na Valašsku, přináší pohled na dobu, kdy působil jako evangelický farář v tolerančním kostele na Hrubé Lhotě (nyní Velká Lhota). Jan Karafiát v těchto pamětech usiloval o vysvětlení svého života, činů a přesvědčení, a také o obhajobu svých postojů. Byl přesvědčen, že jen on dokáže autenticky a pravdivě zhodnotit vlastní život, jak sám uvedl: „...snad by někdy někdo chtěl o mých věcech něco napsat. Ale zda by to dokázal lépe než já? Vždyť své věci znám přece lépe než kdokoli jiný.“