V roce 1915 se u Ženevského jezera zamilovala dvacetiletá Beata Wittgensteinová, německá Židovka, do Antoina de Valleranda, pohledného Francouze z urozené rodiny. Beata pocházela z významného kolínského bankéřského rodu. Když Beata sdělila rodičům svou lásku, otec jí nedovolil provdat se za křesťana. Podobně se zachovala i Antoinova rodina – syn se musel vzdát domova, pokud by si vzal Židovku. Zamilovaní proto utekli do Švýcarska, kde Beata konvertovala ke katolictví, provdala se za Antoina a porodila dvě dcery. Jejich manželství bylo šťastné, navzdory odmítnutí obou rodin. Tragédie však zasáhla, když Antoine zemřel po pádu z koně a Beata se ve dvaatřiceti letech stala vdovou. Vrátila se s dcerami do Německa a sama je vychovávala. Podporovala jejich svobodu a i přes nepochopení respektovala touhu starší dcery Amadey stát se jeptiškou. S blížící se druhou světovou válkou však hrozilo, že nacistický režim zasáhne i do kláštera, kde Amadea žila.