Autor ve svých krátkých a výstižných textech kritizuje různé aspekty života ve společnosti i v literárním světě. Zaměřuje se na zbytečné schůzky, zdlouhavou byrokracii, dvojí morálku, prázdné formálnosti v kritice a sebekritice, protekci a častou obměnu lidí na pozicích. V literatuře pak zejména poukazuje na nedostatky české kritiky, předstíranou soudržnost mezi literáty a tendenci opírat se o minulé úspěchy, což je u našich spisovatelů běžné.