Orfeus. Kniha podzemních řek

Kniha začíná souborem příběhů a záznamů, které Václav Cílek sebral během svých cest – z Ameriky roku 1994, z expedice do Gilf Kebíru v roce 2008 a z nedávné návštěvy Jeruzaléma. Některé z těchto textů vycházejí najevo poprvé, jiné již dříve vyšly ve sbírce „Píseň pro odcházející duši“ (Malvern, 1997), která je dnes již těžko k dostání. Společným tématem všech příběhů jsou sny a vize. Druhá část knihy představuje výběr starověkých textů, které se zabývají podsvětními rituály, branami, jeskyněmi a podzemními labyrinty, kterými se podle starých představ duše po smrti pohybují. I v těchto temnějších textech se objevuje ústřední myšlenka střídmosti – Sofrosyné. Její dodržování v životě má člověku zabránit zapomenutí a nekonečnému putování. Zároveň střídmost a umírněnost naznačují cestu pro civilizace, které usilují o trvalý rozvoj, a ne jen o krátkodobou slávu.