Naši předkové si užívali zábav, které tehdejší kritici odsuzovali a o nichž psali výtky. Důkazem jsou záznamy z pijáckého bratrstva Petra Voka z Rožmberka i četné zmínky v kronikách o bujarých hostinách mezi šlechtou i obyčejnými lidmi. Zvláště konec 16. a začátek 17. století přinesl období bohatých oslav, které mravokárci, vzhledem k množství jídla a porcí, nazývali obžerstvím. (K čemu jinému by sloužily kamenné žlaby pod okny hodovních síní?) K hojnosti pokrmů patřilo i hojné pití. Zatímco v Čechách se dříve pilo medovina, brzy ji nahradilo víno a pivo, které se čepovalo v hostincích, krčmách i prostých putykách. Z jihu se do Čech dostala i pálenka. Nadměrná konzumace alkoholu podněcovala nejen vášně, ale i touhu po zisku, což vedlo k rozmachu podvodů s kostkami a kartami, které byly tak rozšířené, že je zakazovaly městské zákony i panovníci. Pohled do minulosti nám jistě vykouzlí úsměv na tváři, protože tyto lidské slabosti přetrvaly až do současnosti.