Znal jsem jednoho harmonikáře, který hrál na estrádách známé melodie z celé země, od Šumavy až po Tatry. Když si ale před vystoupením dal trochu vypít, zapomínal, kde co leží, a začal hrát úplně jiné písničky. Mohl zahrát Valčík na rozloučenou, Moskevské večery nebo třeba Lohengrina. Abych se vyhnul podobným problémům, dal jsem své knize název Od Šumavy k Popokatepetlu. Pod takovým širokým názvem se dá schovat cokoliv.
A ještě mi zbývá vysvětlit, co znamená slovo „sušúl“. V jednom orientálním jazyce to znamená úvod. Já sám úvody obvykle nečtu a myslím si, že ani mnoho dalších čtenářů ne. Proto jsem se snažil vzbudit zvědavost a pomoct lidem překonat jejich nechuť k úvodům. Sušúl, tedy úvod, je totiž bránou k pochopení celého díla. A kdo do té brány nechce vstoupit dobrovolně, musí se tam prostě protlačit.
S úctou Miloslav Švandrlík