Nové pražské pověsti

Kniha Nových pražských pověstí se zaměřuje na oblasti, které se původně rozvíjely jako menší vesnice a dvory v okolí Prahy. Po zrušení pražských hradeb v roce 1866 se Praha stala otevřeným městem a tyto obce se postupně začaly stávat její součástí. V závěru 19. století byly k Praze připojeny Holešovice-Bubny, Vyšehrad a nakonec i Libeň. Tato situace se udržela až do roku 1920, kdy se k ní přidala další předměstí, která dosud fungovala jako samostatná města – například Smíchov, Karlín, Vinohrady a Žižkov. Poslední rozšiřování Prahy proběhlo v roce 1974. I v těchto okrajových částech, kde dříve stávaly vinice, dvory a vesnice, se odehrávaly zajímavé příběhy a vznikaly pověsti. Autor v knize začíná u nejstarších pražských předměstí, konkrétně u Karlína a Žižkova, a postupně se přes historické centrum dostává k dalším oblastem jako Nusle, Smíchov, Košíře, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Bubny a Holešovice, až po Libeň.