Kniha obsahuje dvě obsáhlé básně, v nichž se klíčové myšlenky opakují v refrénech slok či veršů. Tato repetice rozvíjí epický příběh a vede k vystavěné pointě (například verš "Ano Jen zrcadla stárnou"). Obě básně – Báseň a Svědek – jsou koncipovány jako vzpomínky a točí se kolem postav dívek (Lví dívky a Lorny) a vztahu vypravěče k nim, ať už je tento vztah přímo vyjádřen, či nikoli. Autor využívá personifikaci a metafory, ale básně si zachovávají jeho typickou atmosféru, která je blízká i jeho próze.