Antropomorfní příběhy o medvědech, které slouží k výchově, se zaměřují na kritiku lenosti (Jak měl medvěd namále) a života bez vlastní práce, tedy na zneužívání druhých (Jak medvěda Barnabáše rozbolela záda, Jak našel medvěd Ťapák zlatý knoflík). Zároveň se snaží o přirozené a upřímné vztahy mezi postavami (Jak šel medvěd na námluvy) a děti povzbuzují k samostatnosti a rozvoji v různých oblastech života (Jak se vychovávají malí medvědi).