Román sleduje osudy žen, které se stávají matkami za extrémních okolností. Zuzana Lauková otěhotní s ruským partyzánem Alexejem těsně před koncem druhé světové války, ale ten je brzy zabit. Po válce je Zuzana nespravedlivě obviněna ze zrady a jako těhotná je uvězněna v ruském gulagu pod vedením bezohledné důstojnice. Přežití v táboře je těžkou zkouškou pro všechny, zvláště pro Zuzanu a jejího malého syna. Po Stalinově smrti je Zuzana propuštěna amnestii a vrací se domů, kde zjistí, že její syn byl vychován v sovětském duchu. Zuzana vypráví svůj životní příběh Lucii, studentce, která ho chce zpracovat do diplomové práce. Lucie se sama potýká s těhotenstvím a složitým vztahem k matce, která pro ni měla jiné plány. Muži v románu jsou spíše v pozadí, příběh se soustředí na svět žen a na vztah dvou silných, ale zároveň nejistých a pochybujících žen – Zuzany a Lucie – k jejich vlastním matkám a dětem.