Kniha se věnuje vládě Marie Terezie, jedné z nejdůležitějších panovnic osmnáctého století. Autor sleduje zásadní momenty jejího působení v době, kdy se společnost odpoutávala od starých, středověkých představ o státě a od barokního myšlení plného pověr. Publikace se zabývá i neobvyklými událostmi a zázraky, které tehdejší dobu provázely a ovlivňovaly Marii Terezii, její víru a vztah k církvi. Autor proto zkoumá složitost její vlády a její osobní přínos reformám, které byly pro toto období typické.