Manželky, milenky, zoufalky

V osmnácti letech měla Alexandra jasnou vizi svého života: chtěla žít jako v pohádce s bohatým a atraktivním manželem, vychovávat s ním dvě krásné a hodné děti a užívat si života. Rozhodně se nechtěla usadit s průměrným mužem a vést obyčejný život. Její kamarádky sdílely podobné sny a věřily, že ony budou ty šťastné výjimky. Byly mladé, krásné a měly před sebou celou budoucnost. O dvacet let později se každá ze šestice bývalých spolužaček a kamarádek vydala jinou cestou a z jejich původních plánů zbyly jen střípky. Musely se smířit s tím, že realita nevypadá tak, jak si představovaly. Bohatí a pohlední muži se ukázali být buď nedosažitelní, nebo dávno odešli za mladšími ženami. Některé z kamarádek se rozvedly, další o rozvodu uvažují. Alex (a nejen ona) se znovu ocitla na rozcestí a neví, jak dál, ani s kým. Polovina života už je pryč, vysněný partner je zadaný a děti nejsou tak dokonalé, jak si představovala. Přesto v ní stále doutná naděje, že se jí štěstí podaří najít. A tak hledá dál, a i přes všechny životní rány se uvnitř cítí stále stejně mladě jako kdysi – jen se raději vyhýbá zrcadlu a váze.