Mag & Satori v Paříži

Mag se v českém překladu Olgy Špilarové objevil poprvé v roce 1984. Překladatelka se tehdy postavila před náročný úkol: věrně přenést do češtiny specifický projev desetiletého chlapce, který používá černošský dialekt. V Kerouacově tvorbě je Mag výjimečný jak svým jazykem, tak tím, že vypravěč není jasně spojen s autorovým alter egem, jak je to běžné u jeho známějších knih. Zároveň do díla dobře zapadá díky dětské citlivosti a touze po poznávání světa a prožívání nových zážitků. Překlad Olgy Špilarové je citlivý, působivý a stále aktuální – vyšel již potřetí s minimálními změnami. Satori v Paříži naopak představuje Kerouacův záměr psát bez stylizace a stírat hranice mezi životem a literaturou. Kniha je záznamem autorovy cesty po Evropě, konkrétně do Paříže a Bretaně, kde hledal stopy svých předků. Vnímavost k okolí a snaha nalézt krásu a hlubší smysl, až po osvícení – satori, typické pro zenbuddhistickou filosofii – jsou společné oběma textům. Satori v Paříži vyšlo poprvé v roce 1967 v časopise v překladu Jana Válka, prvního překladatele Kerouacových děl do češtiny. Na práci Olgy Špilarové a Jana Válka navazuje projekt Argus, který se snaží zachytit různé aspekty Kerouacovy tvorby a vytvořit komplexní obraz tohoto autora, který obdivoval svobodu v životě i psaní a byl nadšeným pozorovatelem a zaznamenavatelem intenzivních zážitků, které nacházel v běžném životě i na cestách.