Madlenka

Když Madlenka ještě nebyla školák, zemřel jí otec. S maminkou žily samy v chalupě s velkým hospodářstvím, na které maminka sama nezvládala. Proto se v chalupě usadil nový hospodář – laskavý, pracovitý a upřímný muž. Madlenka však jeho přátelství odmítala. Měla pocit, že ji maminka miluje méně a cítila se zrazeně a osaměle. Uzavřela se do sebe, často plakala v ústraní a vyhýbala se hospodářovi. „To přece není můj tatínek,“ říkala a nechtěla s ním mluvit, ani se na něj podívat. Přesto ji dětská zvědavost nenechala v klidu a tajně hospodáře sledovala. Všímala si jeho hezké tváře, šikovnosti a toho, jak mu práce jde snadno. Musela přiznat, že je hodný, trpělivý a spravedlivý. Nedůvěra v ní ale přetrvávala.