Autor v portrétu francouzských maloměstských obyvatel odhaluje jejich nekritické obdivování všeho amerického. Starosta například bez váhání obětuje jedinou historickou památku města – sochu lva ze 15. století – americkému cestovateli, kterého chybně považují za vyslance s velkorysým slibem zásob: „stovky tun pšenice, desítky tun cukru a statisíce konzerv vepřového masa.“ Současně však existují i ti, kteří se tomuto podlézání brání, odmítají přejmenovat Stalingradské náměstí a nedovolí odvézt sochu symbolizující nezávislost.