Rozhovor Pavla Kučery s Alešem Palánem se věnuje odchodu Čechů a Slováků ze země, jevu provázejícímu českou historii po staletí. Ve 20. století však tento odchod zásadně ovlivnil celou českou společnost. Mnoho uprchlíků našlo útočiště v utečeneckém táboře Zirndorf v Bavorsku, kde jim táborový kaplan Pavel Kučera (1932) neúnavně poskytoval duchovní i materiální pomoc a radu. Díky své pozici v přímém kontaktu s utečenci se Kučera mohl seznámit s jejich osudy a lidskými problémy. Uznává, že mezi uprchlíky byli lidé různého ražení – od komunistických agentů a nezkušených jedinců, až po ty, kteří v exilu hledali řešení osobních potíží. Jejich příběhy jsou často velmi těžké. Naopak, Kučera vzpomíná na inspirativní setkání s mnoha významnými osobnostmi, ať už v Československu, kde pracoval jako dělník a udržoval kontakty s tajnou církví, nebo během čtyř desetiletí strávených v exilu. Mezi ně patří Josef Beran, Pavel Hnilica, Bóža Modrá, Jára Kohout, Karel Kryl, Anastáz Opasek, Tomáš Špidlík, Štěpán Trochta a další. Pavel Kučera je výborný vypravěč a kniha Lágr tak otevírá dosud málo prozkoumanou kapitolu moderní české historie. Zatímco exulanti se snažili na čas strávený v táboře zapomenout, česká literatura by na tuto zkušenost neměla rezignovat.