Kozáci

Tolstoj se s myšlenkou na Kozáky potýkal celých deset let. Už v roce 1852 si k tomuto tématu napsal krátkou báseň a o rok později se pokusil o povídku, která mu však nedopadla podle představ, ačkoliv Kavkaz dobře znal. Práci odložil a k ní se znovu vrátil až v roce 1862, po zkušenostech z obležení Sevastopolu a po svatbě. Dokončení díla ho motivovala finanční potřeba. Kozáci tak poprvé vyšli v „Ruském věstníku“ na začátku roku 1863. Příběh sleduje mladého ruského šlechtice Olenina, který přijíždí na Kavkaz jako kadet a je ubytován v kozácké stanici. Zde se seznamuje se starým kozákem a postupně objevuje místní život, kulturu a přírodu. Současně se Lukaška, jeden z hlavních hrdinů, stává váženým a pyšným poté, co v noci zabije nepřátelského partyzána. Lukaška se snaží získat náklonnost Marjanky, do které se však zamiluje i Olenin. Olenin si uvědomuje povrchnost svého dosavadního života a začíná se zamilovávat nejen do Marjanky, ale i do zdejšího způsobu života.