Nová sbírka básní Jiřího Žáčka nese v sobě otázky, které se objevují přímo v textech: Co nás učí poezie? Co je láska? Kdo mění náš život? Jak vznikají city a kde hledat rozumné rady? Z Žáčkových veršů vystupují čisté otázky, vyjádřené s láskou ke slovům, k tomu, co milujeme, po čem toužíme a co si skutečně myslíme.
Hlavním tématem sbírky je čas. Ne čas měřený hodinami, ale různé časové roviny, které se prolínají v lidském životě – vzestupy, pády, zlomy, vrásky. Čas mládí, lásky, obav, ztrát, dětství, smíření, zamyšlení nad životem, radosti, přátelství a věčnosti. Tento čas se v básních zhušťuje do slov, proměňuje se v rytmus života a stává se okamžikem, jako když se ptáci učí zpívat s novým dnem.
S každou básní Jiří Žáček objevuje svět znovu, prožívá lásku, smutek, radost z maličkostí a touhu po pravdě a silných zážitcích, aby mohl obdivovat krásu života.