Příběh scénáristy Rica je satirická alegorie o boji mezi chtíčem a rozumem, o ponížení a touhou po ovládání, kterou představuje jeho snaha natočit vlastní film. Moravia si zvolil cestu umělce namísto typického hrdiny z bulvárních románů a s nadsázkou proměňuje scénář „revolučního“ filmu a prostředí filmové tvorby. Zkarikované postavy a komické situace vycházejí z autorovy hluboké znalosti psychoanalýzy. Provokativně využívá princip známý z primitivních náboženství – personifikaci abstraktních sil do konkrétních zvířat a předmětů. Protože člověk neumí milovat pouhé ideje, přenáší svou náklonnost na konkrétní objekty, které je symbolizují. Moravia tak za abstraktní sexuální pud dosadil konkrétní a snadno představitelné tělesné soustavy, což mu umožnilo vytvářet vtipné a sarkastické dialogy, které s nebývalou hloubkou zkoumají konflikt mezi morálkou a pudy.