Epos o Gilgamešovi, nejstarší dochovaný epos na světě, odráží duchovní a kulturní svět Sumerů a Babylóňanů ve starověké Babylónii. Anonymní autor s hlubokým myšlením a mistrným jazykem klade zásadní otázky o smyslu života, o lidském osudu v konfrontaci s mocí bohů a intrikami králů. Epos ukazuje, že i přes všechny těžkosti a neštěstí je možné žít plnohodnotný život. Jeho význam rezonuje nejen v klasické řecké a indické kultuře, ale především v biblickém světě.