Francouzská mladá škola 1878 1904

Skupina francouzských admirálů a vysokých důstojníků, která se formovala koncem sedmdesátých let 19. století, bývá někdy označována jako „lobby fantastů“. To je omyl. Jednalo se o velmi inteligentní muže, kteří věřili v sílu tehdy nové a nebezpečné námořní zbraně – torpéda a torpédovek. Zároveň přeceňovali význam námořní obchodní války, tedy ničení nepřátelských obchodních lodí pancéřovými křižníky. Tato idea vycházela z ekonomické situace Francie, která si nemohla dovolit stavět tolik velkých a drahých řadových pancéřníků, jako Velká Británie. Na základě schopností torpédovek a křižníků tak tato skupina vytvořila námořní doktrínu známou jako Mladá škola, jejíž hlavními představiteli byli admirál Aube (který krátce působil i jako ministr námořnictva) a novinář Charmer. Učení Mladé školy ovlivňovalo vývoj francouzského válečného námořnictva až do počátku 20. století, ačkoli se brzy ukázalo, že je slepou uličkou. Na moři stále rozhodovaly těžké lodě, které se od devadesátých let 19. století nazývaly bitevní. Tato práce se zabývá obsahem učení Mladé školy, jeho vývojem, zastánci i odpůrci. Dále obsahuje kompletní přehled francouzských pancéřových křižníků a torpédových lodí z přelomu 19. a 20. století a v závěru se věnuje vzniku nosičů torpédovek, mezi něž patřily ruský VELIKIJ KŇAZ KONSTANTIN, britský VULCAN a francouzská FOUDRE.