Čtrnáctiletá Hatšepsut, dcera Thutmose I., se musela provdat za svého dvanáctiletého nevlastního bratra Thutmose II. Ten byl sice synem harémové ženy, ale jako nejstarší syn byl dědicem trůnu. Hatšepsut si uvědomovala důležitost udržení vlády v rodině. Po smrti svého neoblíbeného manžela se chopila moci, nechala se korunovat královnou a stala se tak první ženou, která vládla Egyptu jako faraon. Toto rozhodnutí si však získalo mocné nepřátele mezi kněžími uctívajícími slunečního boha. V neustálém boji o moc a vliv Hatšepsut nacházela útěchu u Senenmuta, váženého vojevůdce a stavitele, s nímž ji spojovala láska. Senenmut navrhl mnoho staveb, které dodnes připomínají bouřlivé časy na březích Nilu.