Ezopovy Bajky

Dějinopisec Herodotos se zmiňuje o Aisopovi, známém také jako Ezop, který žil v Malé Asii v 6. století před naším letopočtem. Byl to otrok, který trpěl fyzickými nedostatky – byl hrbatý, znetvořený a koktal. Přesto měl mimořádně bystrý rozum a pronikavé myšlení, které dalece převyšovalo schopnosti zdravých lidí. Proslavil se svými zábavnými bajkami a vtipnými příběhy, ale ne všichni ho oceňovali. Podle pověsti byl v Delfách popraven za urážku bohů. Ezopovi se připisuje autorství většiny starověkých bajek, které byly však sepsány až o tři staletí později. Tyto příběhy byly mnohokrát přepracovány v próze i poezii a Ezopovo jméno je dodnes všeobecně známé. Ať už se tento moudrý muž jmenoval skutečně Ezop, ať už žil v 6. století před naším letopočtem, nebo v jiném období, ať už pocházel z Thrákie či jiného místa, nejdůležitější je, že jeho bajky si zachovaly svou aktuálnost. Svět se od jeho doby radikálně změnil – lidé cestují do vesmíru a komunikují na dálku – ale i nadále prožívají stejné radosti, vášně a slabosti jako Ezopovi současníci. Proto nám jeho příběhy stále rozumíme, a to jak dospělí, tak děti. Čtení Ezopových bajek v podání Jiřího Žáčka, prohlížení ilustrací Adolfa Borna a rozhovory o životě s dětmi mohou být nezapomenutelné chvíle.