Weiss napsal tento román v období největšího tvůrčího rozkvětu a vytvořil tak pozoruhodné dílo, které vyniká propracovaným stylem a silnou atmosférou, bohatou na poetické obrazy. Bez nadsázky se jedná o jeden z nejzajímavějších románů české science fiction. Příběh sleduje Petra Broka, který se probouzí v obrovském mrakodrapu Mullerdómu a snaží se vzpomenout, kdo je. V tomto zvláštním světě se ocitá bez paměti a bez jakéhokoli vysvětlení, a navíc má schopnost být neviditelný. Z notýsku v kapse se dozvídá své jméno a úkol – je detektiv, který má zachránit princeznu Tamaru z rukou vládce Mullerdómu, chladného a bohatého Ohisvera Mullera. Brok putuje mrakodrapem, který se jeví jako živoucí obraz světa, a nachází v něm především lidské utrpení. Weiss otevřeně přiznal, že Mullerdóm je alegorií kapitalismu. Ondřej Neff ve své knize Něco je jinak dokonce tvrdí, že děj symbolizuje vývoj „politického a etického poznání“, kterým autor během války prošel. Román má zároveň rysy iniciačního románu, v němž je hrdina nucen projít cestou poznání, aby pochopil skutečnost v novém světle. V tomto případě dochází k hned dvěma prozřením – nejprve při setkání s Mullerem, který představuje symbol, a poté při zjištění, že hranice mezi snem a realitou je nejasná. Doslov dr. Jiří Hájek, medailón dr. Emil Charous.