Dopisy

Korespondence Karla Havlíčka Borovského a Michala Šandy je plná nečekaných obrazů. Z rtěnky se vylétla včela, která se v zrcadle rozmnožila v roj a nakonec našla útočiště v komodě, kde jí za domov slouží mosazné úchytky ve tvaru lvích hlav. Včely si v komodě zbudovaly úly mezi oblečením, dokonce i v zimní fusekli. Havlíček, sužovaný nudou v Brixenu, se začal zajímat o včelařství a předplácel si odborné časopisy. Včely se staly častým tématem jeho dopisů, stejně jako prase a jeho čenich. Přesto je hlavní otázkou knihy smysl literatury. Havlíček a Šanda se nebojí spekulovat a vytvářet odvážné teorie, i když o dané věci vědí málo – na rozdíl od skutečných odborníků, kteří jsou svými znalostmi omezeni. V uvažování jsou svobodní a s nadšením se pouštějí do nových témat, jako jsou právě včely.