Václav Cibula, autor textů v této knize, přiznává, že při své první návštěvě Tater si všiml především skal, štítů, strmých stěn a krásných vysokohorských jezer – tedy všeho, co obvykle uchvátí turisty. Dnes v těchto horách vidí mnohem víc. I nadále si váží jejich krásy, ale nyní se zaměřuje především na lidi, kteří v Tatrách žijí, a na to, jak žili jejich předkové a co po sobě zanechali. Stává se to s každým, kdo se opakovaně vrací na místa, která zná a má rád. Stejné se stalo Miladě a Erichovi Einhornovým, kteří s fotoaparáty putovali po Tatrách a četli jejich dávnou historii nejen ve skalách, loukách a vodopádech, ale i ve tvářích starých lidí a úsměvech mladých. Takto vznikla kniha, která není jen sbírkou fotografií s textem, ale především se snaží zachytit ducha tohoto krásného kraje a jeho obyvatel. Kniha, ke které se budou rádi vracet všichni, kteří měli štěstí prožít ve Vysokých Tatrách část svého života.