Až v 60. letech 20. století si Britové plně uvědomili úpadek své říše. Společenství národů, které mělo impérium nahradit, bylo spíše formální než skutečnou silou. Přesto se Angličané na konci století dočkali nebývalé svobody, právní jistoty a životní úrovně. Zda by si Británie zachovala stejnou stabilitu a pohodu, kdyby impérium udržela, zůstává otázkou. Paul Johnson v historii ostrovní říše hledá stálé prvky britské identity a nachází je již v počátcích, kdy Angličané odmítli kontinentální nadvládu a postupně budovali stát s rostoucí ekonomickou, politickou a osobní svobodou. Jak poznamenal Karel Čapek, „kde je parlament, je kousek Anglie.“ Rozvojem civilizovaného impéria, námořního obchodu a průmyslové revoluce položili Angličané základy moderního světa, který formovali společným jazykem, technologiemi a vírou ve svobodný trh.