Ďaleko je do Whampoa

Čtenář prožije neobyčejná dobrodružství po boku autora, který se v první části knihy vydává na cestu do daleké Číny. Co všechno uvidí jeho očima? Místo, kde kdysi stála bájná Trója, Istanbul v měsíčním svitu, „bílé město“ Alexandrii, Suezský průplav, ostrov malomocných Minicoy, Černé i Červené moře, Indický oceán – zkrátka vše, co se dá spatřit během plavby do přístavu jižní Číny. S kým se setká? S Egypťanem Achmedem, který věří, že jen socialismus může zajistit šťastnou budoucnost jeho země, s anglickým lodivodem stýskajícím si po „ubohem, starém Anglicku“, s veselým obchodníkem Alim a s řeckým mistrem svého řemesla Porfiridisem, s kamenným vyhnancem na náměstí Konstance – sochou Ovidia, i s vyhnancem z vlastní vůle, řeckým milionářem Onaxisem, s posádkou neregistrované lodi a s „nepodplatitelnými“ celníky. Co zažije? Dny plné okouzlujících dojmů a pohledů na proměnlivou krásu pobřeží, veselý ruch na lodi i nepříjemnou mořskou nemoc. A nakonec je tu Čína, vzdálená, vytoužená, tolikrát popisovaná, kterou Mňačko dokáže přiblížit zcela osobitým způsobem. Z jeho reportáží se o Číně dozvíme nejen to, že je to kouzelná země, jejíž lidé postupují vpřed neuvěřitelným tempem, ale také pochopíme, proč tomu tak je. Ať už jde o setkání s kdysi nejchudšími z chudých, s lidmi žijícími na „sampanech“, s druhou manželkou továrníka, s rybáři, kteří si dnes každý slušně vydělají, s mužem, který bojoval proti opiu, nebo s čínským milionářem z Peru, který se vrátil do vlasti a dobrovolně jí nabídl veškerý svůj majetek i zkušenosti – to vše dává tušit, že za dnešní tváří Číny leží minulost plná bíd a ponížení, ale také hluboká víra v budoucnost. Díky tomu nejen uvěříme, ale i pochopíme, proč čínský lid dokáže splnit i ty nejtěžší úkoly v neuvěřitelně krátkém čase. V této druhé části, věnované Číně, kniha Mňačka přesahuje rámec reportážního záznamu. Vyzařuje z ní hluboká láska k lidem, se kterými se setkal, a právě proto je tak cenná a přináší tolik nových pohledů. V třetí části knihy poznává čtenář krajinu dosud málo známou – Mongolsko, těžké roky jeho minulosti spoutané okovy staletých pověr, i jeho bouřlivou cestu vpřed, k novému životu. A nakonec je tu Moskva, tolikrát popisovaná, a přesto vždy znovu nová, jak ji Mňačko vykreslil při svém večerním setkání s ní. Cesta, kterou čtenář s autorem urazí, je daleká. Daleká a poutavá, dobrodružná a poučná, takže po dočtení knihy ji odloží jednak s pocitem lítosti, že už putování skončilo, jednak se spokojeností, jaká v člověku doznívá po pěkném, silném zážitku.