Čtyřverší

Jeden z mých básnických přátel mi kdysi řekl: „Nemůžeš psát jen drobnosti!“ Rozhodl jsem se mu, i sobě samému, ukázat, že zvládnu i delší formu, a začal jsem se připravovat na napsání poémy. Jenže nakonec jsem se vrátil k čtyřverším. Zase drobnosti. Krátké básně, lyrické epigramy. A proč ne? Proč by čtyřverší nemohlo být malým zrcadlem celého světa? Důležité je umět pracovat se zkratkou a náznakem. A to je nejobtížnější. Čtyřverší je jako akord, který rychle zní a zase zmizí, a snadno může uniknout pozornosti. Některá témata jsou pro tak krátkou formu příliš rozsáhlá. Často jsem podlehl pokušení přidat další sloku, ale nakonec jsem ji vyškrtal. Někdy jsem vyškrtal první sloku, jindy obě a napsal novou. Zdá se mi, že jsem strávil víc času škrtáním než psaním. Ale přesto něco zůstalo. Akordy. Drobnosti.