České nebe

Od Cyrila a Metoděje, Ludmily, Václava, Vojtěcha až po Jana Nepomuka Neumana – tato kniha představuje nejen české svaté, ale i významnou část naší historie a kulturního dědictví, které jsme předali světu. Světci byli a zůstávají důležitými postavami křesťanské Evropy. Středověká společnost žila jejich příběhy, uctívala je a vnímala jejich kulty jako oporu v životě, umění i politice. Věřili jim, milovali je a hledali u nich naději. Odkaz českých světců je dodnes živý a jsme na něj právem hrdí. Začíná se však u cizinců – u soluňských bratří Cyrila a Metoděje, bez jejichž práce by neexistovalo ani slovanské, ani české písemnictví. Největí vliv mají světci národní, patroni naší země, a mezi nimi vyniká svatý Václav, uctívaný především ve Staré Boleslavi, kam se každoročně koná svatováclavská pouť. První patronkou českých zemí je svatá Ludmila, předek Přemyslovců, a také Anežka Česká, jejíž svatořečení v roce 1989 bylo vnímáno jako splnění proroctví a přineslo zemi svobodu. Mnozí čeští světci jsou známější v zahraničí než doma, například svatý Vojtěch, první český biskup, zvaný „český Evropan“. Za nejznámějšího českého světce je považován Jan Nepomucký, jehož sochy zdobí celou Evropu – nachází se jich na 30 000. Někteří světci s českými kořeny prosluli v cizině, jako Klement Maria Hofbauer, pekař z Moravy, který se stal patronem Vídně, nebo Jan Nepomuk Neumann, první americký svatý.