Miluji kavárny a před lety jsem dokonce složil sonet o této své vášni. Kavárny si však zaslouží mnohem víc než jen jednu báseň, celou knihu. Jejich atmosféra je unikátní směsí mnoha vlivů – od číšníků a hostů, přes počasí, až po politické dění, fotbalové zápasy a samozřejmě i přítomnost zajímavých lidí. Kdyby neexistovaly kavárny, volil bych raději cukrárnu, která je ale spíše pro dámy s chutí na sladké. Já bych se pak spíš uchýlil do baru, nebo si zřídil vlastní malou kavárnu doma. Podstatné je vždy vařit kávu s láskou. Vzpomeňte si na Maryšu od Mrštíků – vařila bez ní a to mělo fatální následky. Jiří Žáček.