Boží muka

Kniha Karla Čapka *Boží muka* z roku 1917 obsahuje třináct povídek a kratších próz, které představují jeden z prvních vrcholů jeho tvorby. Jedenáct z těchto novel se vyznačuje zvláštní strukturou – příběhy se neustále ubírají k nějaké skryté, nejasné či nevysvětlitelné události. Čtenář je veden k hledání odpovědí na otázky o původu záhadných stop ve sněhu, osudu uprchlé dívky, identitě a motivacích zločince, nebo o neznámé minulosti. Děj každé povídky tak směřuje za hranice samotného příběhu, podobně jako život směřuje za hranice pozemské existence. Povídky vznikaly v letech 1913 až 1917 a většinou z nich nebyly před vydáním knihy publikovány v časopise *Lumír*.