Finále románu Bílé orchideje se inspiruje biblickou symbolikou zjevení. Stejně jako se Bůh ukázal v ohni, i zde se odhaluje život ve všech jeho podobách – od hlubokých prožitků po povrchnost, od utrpení po všednost. Příběh začíná v roce 1905 a pokračuje i do poválečné doby, kterou autor s pozoruhodnou upřímností a odvahou vykresluje jako dobu mravní krize. Hlavní postava, Paul Selmer, je jižním mužem, který bojuje s existenčními otázkami, ale především s vnitřními démony a následky válečné psychózy, která zasáhla i tuto část Evropy.