Biče svědomí

Označení autora jako surrealistického může pramenit i z toho, že jeho dílo v nás vyvolává zmatek a nepochopení. Dnes se často považuje za pokrok, když všemu rozumíme a máme jasno, ale málokdo se odváží přiznat, že něčemu nerozumí, a přesto ho to zaujme a rozruší. Novela Biče svědomí od Evy Švankmajerové a Vratislava Effenbergera začíná realistickým popisem psychiky a vztahů hlavních postav, Emy, Jáchyma a jejich milenců, ale brzy se do děje vkrádá nečekaná, a přesto přirozená představivost. V druhé, fragmentované části knihy se tato představivost uvolní a rozletí, čímž se osudy postav rozdělí (Ema je například poslána na Blízký východ v krabici označené jako Hořické trubičky). Na rozdíl od autorů, kteří si chrání své tvůrčí procesy, surrealističtí umělci rádi spolupracují. Tato spolupráce může mít nečekané výsledky – dobrá kniha by se neměla vyčerpat jedním čtením, ale při každém dalším by měla působit jako nová. A právě to se děje u Bičů svědomí.