Tato kniha, první díl souboru Gellnerových spisů vydaných ve dvacátých letech, přináší kompletní soubor jeho poezie. Doplňuje ji dosud málo známá básnická pozůstalost a Gellnerovy překlady. Gellnerova tvorba je charakteristická osamělou vzpourou, která se projevuje ironií a ostrou kritikou společnosti, často až provokativní. Zpočátku se zaměřoval na satirický pohled na měšťácké hodnoty a povrchnost. Postupně však ironie sloužila k zakrytí osobní bolesti a zklamané lásky, přičemž v jeho básních začala převládat touha po citu a melancholický smutek. Gellnerova poezie si i dnes udržuje popularitu a inspiruje hudebníky, například skupinu Katapult nebo Pepu Nose.