Adamité

První vydání v roce 1873 v časopise Lumír. GENEALOGICKÁ CHARAKTERISTIKA: Epická báseň o sedmi zpěvech s národně historickou tematikou. LITERÁRNĚ HISTORICKÝ KONTEXT: Svatopluk Čech tvořil v období národního obrození, ovlivněn vlasteneckým duchem svého otce a poezií K. H. Máchy a Jana Kollára. Jedná se o jeho první rozsáhlejší epické dílo, které je však zcela typické pro jeho tvorbu – národní a veršované. NÁMĚT: Inspirací pro Čecha byla skutečná náboženská skupina adamitů, která se pravděpodobně osamostatnila kolem roku 1420 a hlásila se k mnohoženství. Historické záznamy o adamitech je popisují jako „zvrhlou sektu, která nic nepovažovala za hřích“. Jan Žižka ji rozprášil již v roce 1421. KOMPOZICE: Báseň je rozdělena do sedmi zpěvů, které jsou dále členěny. Před téměř každým zpěvem je text bez uvedení vypravěče, jinak je struktura podobná dramatu – každému textu předchází jméno postavy, která hovoří. DĚJ: První zpěv nastiňuje vznik adamitů a jejich filozofii. Mojžíš pálí Bibli, kterou považuje za satanský výtvor, a adamité oslavují svou svobodu a sdílenou lásku. Mojžíš: „Zítra hubme Satanova syna, pro dnes rozkoše se chopme číší! Na kobercích květů, v libém šeru Objímejme vábnou boží dceru; blaha zdroj, co ze rtů sladkých prýští…“ Ve druhém zpěvu se seznamujeme s Adamem a Henochem, kteří pochybují o adamitské víře, a přesto tuší, že budou jádrem tohoto hnutí. Třetí zpěv popisuje návrat skupiny z loupežné výpravy. Samson přináší Mojžíšovi zajatou kněžku, kterou se rozhodl ušetřit a žádá o její přijetí mezi adamitky. Kain navrhuje ji zabít. Zpěv obsahuje i popisy krutosti adamitů: Kain: „Na kamenné desce, mnichů hrobě, mladistvá se matka choulila, k ňadru krásné přivíjejíc robě ustrašeně zraky poulila. Chvíli zřel jsem pěkné na skupení -- matka zděšena své robátko šatem zastřela jak po lupení růže ukrývá své poupátko -- zafičel můj cep a rudou vlnou zbordil poupátko i růži plnou…“ Mojžíš nakonec rozhodne, že kněžka je krásná a přijme ji. Ve čtvrtém zpěvu se blíže poznáváme Sulamit, která miluje Adama, ale žárlí na probouzející se kněžku. Objevují se zde i Lilita a Jiřík, nevinné adamitské děti. Zmiňuje se i blížící se konflikt s Táborníky. V pátém zpěvu se probouzí Jitka, kněžka, kterou Adam ujišťuje o své ochraně. Sulamit ji však zavraždí, protože Adam patří jí. Zpěv šestý: Adamité se chtějí těšit z Jitky, ale Adam se odvrací od adamitské víry. Mojžíš souhlasí s jeho upálením, ale Sulamit se ho snaží zachránit. Rozhodnou se však bojovat s Táborníky až po svatební noci. Zpěv sedmý: Během adamitské oslavy přichází husitský kněz a nabízí jim obrácení. Mojžíš ho však zabije kyjem, což vede k boji s Táborníky. Tábornický lučišník zabije Adama i Mojžíše. Žižka nařizuje pobít adamity a zajatce nebrat. Kain se pokouší utéct s Lilitou, ale Samson ho zastaví a obě děti chrání. „Proti nim se čeří, vypíná vlna boje děsném ve příboji a v ní Samson s něžným břemenem navždy pohřbil strašnou sílu svoji…“ Po bitvě Žižka nechá Henocha žít, aby svědčil o adamitské krutosti. Poté objeví Adama a Sulamit. Henoch je označí za zajatce, ale Adam se přizná, že není ani adamita, ani husita. Žižka ho prohlásí za kacíře a nechá upálit Adama i Sulamit. POSTAVY: Vedlejší postavy: adamité a adamitky, Ada, Samson, Jubal, Kain (záporná postava), Lilita a Jiřík (symboly nevinnosti). Postavy táborské: husitský kněz, Hoch (zabiják Ady a Mojžíše), Tábornitka (slepá žena), Jan Žižka (vůdce). Ústřední postavy: Mojžíš (vůdce adamitů), Sulamit (miluje Adama), Henoch (Adamův přítel, pochybuje o Mojžíšovi), Adam (zamilovaný do Jitky, pochybuje o Mojžíšovi), Jitka (krásná kněžka, zavražděná Sulamit). ČAS: Děj se odehrává v průběhu jednoho roku, pravděpodobně mezi podzimem 1420 a jarem 1421, kdy byli adamité poraženi u Nežárky. PROSTOR: Děj se pravděpodobně odehrává v okolí Ostrova u Hamru nad Nežárkou. SMYSL A HODNOTA DÍLA: Báseň kromě zobrazení adamitů reflektuje rozpory mezi individuálním a kolektivním, ideálem a realitou, idealismem a materialismem. Čech varuje před neuváženou svobodou a jejími následky. ZÁVĚR: Kniha má kolem 100 stran a obsahuje množství přírodní lyriky, která může být pro některé čtenáře náročná.