Kniha se nezabývá historickou analýzou, pouze zachycuje osobní vzpomínky. Třicet let po sametové revoluci se v ní třicet osobností z oblasti kultury vrací k událostem, které tehdy zásadně ovlivnily jejich životy. Vzpomínají na to, jaké to bylo, ať už byli zavedení umělci, nebo teprve na začátku své kariéry. Nejedná se o pohled politiků či zasvěcených pozorovatelů, ale o mozaiku osobních příběhů, pocitů a dojmů. Kniha se ptá, co si tehdy mysleli, čemu věřili a co od budoucnosti očekávali. Svědectví přinášejí například Tomáš Töpfer, Jan Hrušínský, Michal Suchánek a Hana Zagorová.