Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Páni z Kunštátu, nesoucí ve svém erbovním znamení tři černé pruhy na stříbrném poli, byli typicky moravským panským rodem, a to jak svým původem (nepředpokládáme u nich jako u většiny ostatní moravské aristokracie příbuzenství s nějakým českým šlechtickým rozrodem), tak i geografickým rozmístěním svých sídel jeho četných větví a pošlostí, s nimiž se setkáváme od 13. století do konce století šestnáctého. Konec konců tuto skutečnost ilustruje i výčet jejich sídel, které jeho příslušníci v průběhu staletí vystavěli či které obývali: Obřany, Kunštát, Bouzov, Lysice, Jevišovice, Bolerady, Lukov, Polná, Lestnice, Plumlov… S jedinou výjimkou, kterou byla větev přesídlivší v polovině 14. století do středočeských Poděbrad, která se pak jako páni z Poděbrad nejvíc zapsala do českých dějin.
Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Kniha seznamuje s osudy a významem nejen předků Jiřího z Poděbrad, ale také jeho potomků, kteří se stali přičiněním „husitského krále“ zámožným knížecím rodem ve vedlejší zemi České koruny Slezsku a ke kacířskému předkovi se už raději moc nehlásili. Jako minsterberští a olešničtí vévodové přežili dokonce Bílou horu a vymřeli až v polovině 17. století. Kolektiv historiků se v knize pokouší nastínit nejen dějiny rodu v období 300 let, kdy představoval důležitý politický, hospodářský a kulturní faktor ve východočeském, slezském a severomoravském prostoru, ale zabývá se i dalšími aspekty jejich působení. Například genealogickými, heraldickými, hospodářskými či kulturními. Vždyť například jeden z mladších synů krále Jiřího Hynek proslul jako výborný a prostopášný renesanční básník. -- zdroj: www.kosmas.cz --