Kniha věnující se českým královnám, které jsou často přehlíženy na úkor vladařů. Je psána naučnou, leč lehkou a zajímavou biografickou formou, takže je vhodná jak pro děti, tak dospělé. Bohatě ilustrovaná.
Další díl populární edice Odkaz, ve kterém se čtenáři seznámí z nejvýznamnějšími představiteli české literatury od jejích počátků až po 20. století. Literární a obrazové portréty autorů jsou doplněny výjevy z jejich proslulých děl.
Tato kniha vyšla při příležitosti 165. výročí narození Aloise Jiráska. Výbor Jiráskových povídek zasazených do kraje pod Borem, horou představující dominantu širokého Hronovska, obsahuje dvacet próz různých žánrů od prostých črt přes povídky rozvité do značné šíře až po lyrizované texty, jejichž části nemají daleko k básním v próze. V jednom případě se jedná o národopisné pojednání. Ve všech zařazených textech Jirásek zdůvěrňuje rodný kraj svým živým a emocionálním způsobem vyprávění, díky němuž dosud patří mezi nemnoho prozaiků 19. a počátku 20. století, kteří jsou stále čteni. Povídky našeho souboru doprovází komentář a převodní slovníček regionálních výrazů. Knihu ilustroval s citem pro vystižení atmosféry příběhů Petr Kříž. Edice vychází při příležitosti 165. výročí narození Aloise Jiráska
Již více než čtyři tisíciletí žijí lidé v různých státních formách, a to převážně v takových, ve kterých má hlavní slovo jedinec, samovládce. I když je pojem demokracie, označující vládu občanů, starší než pojmy diktátor a diktatura, prosazuje se tato forma vlády teprve v posledních dvou stoletích. Galerie diktátorů ze všech období světových dějin je velmi rozsáhlá a čítá několik tisíc osob. Tato kniha z nich představuje jen pětašedesát osobností, čímž vytváří pouhé základní kontury této beze sporu zajímavé galerie, jejíž příslušníci pocházejí ze všech historických období a ze všech kontinentů. Kritérium výběru je samozřejmě zcela osobní, autor se snažil čtenářům přiblížit především takové osobnosti, které se mezi samovládci vyznačovaly originalitou svého původu či způsobu vlády.
Povídky o válkách a osudech lidí na Náchodsku v 18. století.Výbor obsahující osm autorových válečných povídek byl uspořádán se záměrem přiblížit kus historie Náchodska. Proto je kniha doplněna historickým a literárněhistorickým komentářem.
Soubor básní, 2. vydání Souborné vydání básníkových veršů obsahuje mimo jiné i báseň věnovanou úmrtí Karla Čapka. Výbor ze Šrámkových sbírek s předmluvou Franiška Buriánka: Života bído, přec tě mám rád Modrý a rudý Splav I, II Nové básně Ještě zní Rány, růže Z básní nezařazených do Sebraných spisů Z posledních veršů
Z výboru "Dílo markýze de Sade" bibliografie Sadových textů excerpovaná z různých rozptýlených vydání a předmluva. Ve výboru autor jako první rozeznal Sadeho význam nejen jako předmětu psychiatrického zájmu, ale jako jednoho z důležitých autorů vůbec.
Soubor všech básnických sbírek Fr. Halase sestavený Janem Grossmanem. Obsahuje sbírky Sepie, Kohout plaší smrt, Tvář, Staré ženy, Dělnice, Dokořán, Torso naděje, Já se tam vrátím, Naše paní Božena Němcová, Ladění, V řadě, A co?
Soubor je úplným vydáním poezie O. Březiny seřazené do pěti knih: Tajemné dálky (1895), Svítání na západě (1896), Větry od pólů (1897), Stavitelé chrámu (1899) a Ruce (1901). Do souboru je pojato i všech třináct básní nedokončené šesté knihy, tak jak je vydal litomyšlský bibliofil Jsef Portman roku 1925 s názvem Básnické spisy II (1901-1907) a jak byly pojaty do dalších souborů Březinových děl. Byl zde ponechán název Torso šesté knihy básní, jak jej označil Miloslav Hýsek, neboť název Země, který zamýšlel Březina šesté sbírce dát, ve skutečnosti těmto třinácti básním nepřísluší.
V červenci roku 2006 si připomeneme 150. výročí předčasné smrti pětatřicetiletého Karla Havlíčka (31. 10. 1821 – 29. 7. 1856), podle jeho rodiště a programově po vlastenecku zvaného Borovského. Kniha Básní shrnuje kompletní původní Havlíčkovo básnické dílo, od raných Epigramů, jejichž pozoruhodně křivohubé zrcadlo nic neztratilo ze svého provokujícího kouzla, přes Smíšené básně po Tyrolské elegie, verše opět ironicky pranýřující nelehký osud deportovaného básníka až po Krále Lávru, mytologicky aktualizovanou podobu příběhu „irského" krále a tajemství jeho oslích uší. Vrcholu Havlíčkovo veršové umění dosáhlo v čtenářsky oblíbeném Křtu svatého Vladimíra, adaptaci staroruského Nestorova rukopisu o přijetí křesťanství a výběrovém řízení na „církev nejcírkvovatější" poté, co pohanský Perun nevybíravě odmítá hřmít na povel v den carových narozenin. Soubor básní vychází ve spolupráci s rodnou básníkovou obcí, nesoucí dnes „naopak" jeho jméno: Havlíčkova Borová, a jejím Památníkem Karlem Havlíčka Borovového. Čtenáře Havlíčkovými verši ale také nejednoduchými životními peripetiemi v politicky nesnadné době provází v doslovu Jaroslava Hrabáková a Jaroslava Janáčková, graficky upravil a ilustroval Luboš Drtina.