Drobné příhody ze života dětí, tak jak je prožijí při hře doma i v mateřské škole, ukazují především, jak je povinností každého člověka - tedy i malého - poctivě žít, pracovat a pomáhat všem lidem.
Příběh o bohatém sedlákovi, který místo aby půjčil chalupníkům svůj traktor, chtěl s ním raději ujet. Neuměl jej ale řídit, traktor se splašil a rozbil se. Chalupníci si jej za pomoci dělníků z továrny opravili a zorali si všechna svá pole dohromady. Sedlák chtěl za to nechat na svých polích obilí shnít, traktor se však splašil po druhé a sklidil do společné sýpky i s polí boháčových. Pro děti do 4-5 let.
Řekla jednou koťátka: "Mňoukání už máme dosti, chceme jako prasátka pěkně chrochtat po libosti!" Celý zvířecí svět se chytil kočičího příkladu: žáby lítaly v povětří, medvěd kokrhal, myši chytly kočku do pasti... Všechno šlo naruby, dokud nevznikl velký požár, založený zvířecí neopatrností, který všem zvířátkům napravil hlavu: kočky zase mňoukají, medvěd bručí a žáby sedí v tůni, kvákajíce na měsíc.
K nejkrásnějšímu, co vyšlo z pera Puškinova, patří jeho pohádky. Vyprávěla mu je kdysi jako malému chlapečkovi jeho milá chůva. Když dospěl, zbásnil je Puškin, zachovávaje co možná věrně všechny zvláštnosti lidové tradice. Napsal jich celkem pět. Jednou z nich je pohádka o zlaté rybce, napsaná nerýmovaným veršem staroruských zpěvů lidových, bylin, a vyprávějící o svárlivé stařeně, kterou neuspokojí žádný z ohromných darů zlaté rybky-královny moří, která ve své touze po stále větším bohatství a moci je nakonec potrestána a stane se zas tím, čím byla: chudou ženou rybáře v rozbité hliněné chatrči. (P. Křička)