Náboženská bratrstva patří k dosud málo poznaným fenoménům společenského života barokní doby. Byla projevem pro nás nepochopitelné duchovní exaltovanosti nebo spíše snahou o projevení loajality vůči poměrům? Historik Jiří Mikulec se v této knize pokouší odpovědět na tyto i další otázky.
Studie o vybraných aspektech Španělské občanské války 1936-1939 Odborná historická studie osvětluje vzájemné působení jednotlivých aktérů zasahujících do vnitřního politického zápasu Španělska 30. let, jehož výsledky napříště ovlivní podobu státního uspořádání celé země a její roli v celkovém kontextu evropské politiky. Autor zkoumá rozvržení politických sil, podíl jednotlivých politických stran a jejich ideologií na vyvolávání a zostřování konfliktů, osobní a veřejnou kariéru stěžejních představitelů politických stran a hnutí, zrod a upevnění diktatury. Vedle rozsáhlého poznámkového aparátu kniha obsahuje doprovodnou komentovanou bibliografii dosud publikovaných historických prací na dané téma.
Volná myšlenka byla vlivnou organizací vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou, ale i velké části liberálně nebo levicově orientované veřejnosti v nově vzniklé republice. Kudláčova kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky a přidružených nebo odvozených organizací, zejména v letech 1905-1938. Ukazuje snahu vytvořit jakousi církev pro bezvěrce, zabývá se hlavními politickými tématy Volné myšlenky, kterými bylo laické školství a odluka církve od státu, upozorňuje na problematické momenty v činnosti a ideologii hnutí a dokládá také úzké vazby k abstinentním spolkům, ženskému hnutí, esperantistům či spolkům přátel žehu. V závěru shrnuje neúspěšné pokusy obnovit Volnou myšlenku jako vlivnou organizaci po roce 1945 a 1989.
Podtitul: Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523-1603). Evropský rozměr politiky anbašsko-krnovských hohenzollnerových knížat v letech 1512–1603 a hospodářsko-politické i náboženské poměry ve slezských knížectvích.
Podtitul: příběh deseti listin Studie se věnuje průběhu basilejského koncilu, vysíláním legátů z koncilu do husitských Čech a husitskými poselstvy na koncil před vyhlášením kompaktát v Jihlavě. Výsledkem kompaktát je úmluva mezi koncilem a zástupci husitských Čech, která povoluje přijímání z kalicha (což byl 2. bod pražských artikulů) českým utrakvistům. Dále se studie zabývá osudy jednotlivých listin kompaktát a otázkou jejich identifikace (dosud jsou přístupná pouze v nevyhovující edici Fr. Palackého). V exkurzu se nachází přehled 10 listin kompaktát (jako badatelská pomůcka, nikoli jejich kritické vydání), soupisy jejich rukopisů, tisků a českých překladů.