Dokumentární reportáž o mnichovské krizi r. 1938 líčí zradu čs. buržoasie, mezinárodní intriky proti ČSR, nacistické přípravy ke vpádu, bojovou odhodlanost čs. lidu, spojeneckou věrnost SSSR a úsilí KSČ o zajištění obrany republiky. Pozornost je věnována též vojenským přípravám a plánům čs. armády, Hitlerovým plánům a opatřením Rudé armády na pomoc Československu. V příloze jsou reprodukovány různé dokumenty, o něž se autor opíral.
Reportáže, odměněné druhou cenou v literární soutěži SPB, odhalují postavení nejvýznamnějších nacistů, většinou bankéřů a průmyslníků, v NSR. Aby zachytily souvislosti s minulostí, vracejí se až k r. 1919, kdy revoluce.
Dokumentární reportáže o nacistických koncentračních táborech a vyhlazovacích akcích. Autoři ukazují hospodářsko-politické pozadí německých zločinů. Kniha líčí vývoj až do r. 1944. Přináší mnoho dokumentů. Jeden odd. je věnován české otázce.
Úspěšný český publicista Miroslav Ivanov je znám širokému okruhu čtenářské veřejnosti řadou svých historických i cestopisných reportáží. Hrdiny jeho nové publikace jsou prostí lidé ze zapadlých koutů Českomoravské vysočiny. Autor hovořil s hajnými, dřevaři, s obyvateli malých osad a samot. Jejich vyprávění, doplněné a upřesněné na základě historických skutečností, stalo se autorovi pilířem pro soubor reportážních povídek z let okupace 1939-1945. Metodou téměř detektivní, která je Ivanovovi tak vlastní, vypráví čtenářům osudy několika českých hajných a jejich rodin. Tito lidé dávali denně v sázku své životy, starajíce se obětavě o uprchlíky z koncentračních táborů, o parašutisty, které do lesů Českomoravské vysočiny shazovala letadla přilétající z Východu i ze Západu, a o všechny, kteří hledali útočiště před gestapem. Ivanov své čtenáře ani tentokrát nezklame. Jeho knize "Smrt na čekané" patří čestné místo v galerii literárních děl s tematikou německé okupace z let 1939-1945.
Vzpomínkové vyprávění o zážitcích a bojové cestě příslušníků 1. československého armádního sboru v SSSR. Autor líčí počátky vzniku 1. praporu a bojovou cestu naší jednotky od Buzuluku k Dukle; drží se historické pravdy a opíraje se o vzpomínky účastníků, vykresluje bojové vystoupení našich jednotek po boku Sovětské armády.
Příběh výsadkové skupiny S-1, vyslané na naše území ze Sovětského svazu. Parašutisté seskočily nad Dřínovem poblíž Kroměříže 10. září 1941 z dvoumotorového dopravního letounu. Skupina sestávala celkem ze čtyř mužů. Začala první bojová akce československé vojenské skupiny v Sovětském svazu na území protektorátu Čechy aMorava, v hlubokém týlu nepřítele.
Tematika čs. letectva na západní frontě byla orgány minulého režimu často bagatelizována. Jen zřídkakdy byly po těchto letcích nazvány ulice ve městech a ve vesnicích, z nichž v letech 1939 a 1940 odcházeli vstříc krajně nejisté budoucnosti. A přece v dobách války tito mladí a odhodlanímuži prokázali své porobené vlasti tolik služeb jako snad nikdo jiný. Svědčí o tom nejen strohá statistická čísla počtu bojových letů, vítězství a ztrát, ale i politický dosah jejich činnosti po boku spojeneckých letectev . Jedním z příspěvků k osvětlení této činnosti je i tato kniha, která pojednává o bojové činnosti československých stíhačů v řadách RAF. Svým obsahem se soustřeďuje především na okolnosti vzniku a vlastní operační činnost čs. stíhacího wingu v letech 1942-1945, vyšší čs.letecké jednotky, složené ze všech tří čs.stíhacích perutí RAF. Některé z příloh jsou publikovány vůbec poprvé.